Tahle práce není pro měkejše!

Poprvé o KFC slyšela v době, kdy končila studia na Vyšší odborné škole zemědělské a hledala práci: „Moje sestra mi přinesla inzerát, který visel v supermarketu. Otevírala se tehdy první restaurace řetězce v Plzni,“ vzpomíná Kateřina. Řekla si, že to zkusí, zúčastnila se výběrového řízení a oni ji vzali. Byla to její první pracovní zkušenost vůbec. Než se nadála, stěhovala se na měsíc z Plzně do Prahy, kde se učila potřebným dovednostem: „Jelikož pracujeme s čerstvými potravinami, musíme dodržovat mnoho standardů na teploty, spotřeby atd. Tréninky jsou přesně vypracované – co a jak se musí dotyčný na danou pozici naučit. S tím mu pomáhá instruktor, zkušenější člověk z restaurace, který má v malíčku všechny normy. Další část školení je potom on-line, všechno zpracované formou kvízů, videí a obrázků.“

Cesta na vrchol

Teprve když „nalejvárnu“ vstřebáte, můžete „jít do akce“: „Asi rok jsem chystala hranolky, sendviče, zkrátka veškeré produkty, které potom prodávají pokladní. Postupně jsem si vyzkoušela práci na dalších pozicích, naučila jsem se obsluhovat hosty i kuchyň. A pak jsem dostala nabídku, abych přešla do manažerského týmu. V něm jsem začínala jako vedoucí směny, který má dohled nad restaurací a zároveň se stará o nějakou konkrétní oblast, např. o údržbu zařízení, čistotu, aby nebylo nic rozbité…“ Dalším stupínkem na kariérním žebříčku byla pozice asistentky manažera, kterou Kateřina vykonávala dva roky, načež si dopřála pauzu v podobě pětileté mateřské dovolené. Za tu dobu se ledacos změnilo. Když se tedy maminka dvou dětí vracela do práce, musela se všechno učit znovu. Ani na okamžik nepochybovala, že to stojí za to: „Líbí se mi, že se firma dokáže napasovat na potřeby zaměstnanců a vychází jim vstříc. Chtěla jsem přizpůsobit práci rodinnému životu, a to mi bylo umožněno,“ říká generální manažerka KFC Průhonice.

Infarktové stavy

Nyní se stará o celou restauraci i s jejími šedesáti zaměstnanci. Práci jí sice zjednodušují přesně stanovená pravidla, ale jsou v životě situace, pro který žádný systém neplatí: „Host si nedokáže představit, co to pro nás je, když dva lidi nepřijdou do zaměstnání, protože onemocní. Kolikrát přestane jít proud. Pořád řeším nabouraný výškoměr,“ poodhaluje zákulisí své profese Kateřina. I přes „hašení požárů“, a že jich je, by neměnila: „My si to všechno odpracujeme, ale také máme spoustu mimopracovních aktivit. Užíváme si sportovní dny, kdy se týmy restaurací z různých regionů utkají ve fotbale a ve volejbale. Děláme pikniky, na kterých chystáme naše kuřecí produkty, součástí akce jsou workshopy, hraje nám k tomu hudba… Pořádáme Crew Party, kde se sejdou zaměstnanci z celé republiky, aby se spolu pobavili. Těch akcí je hodně.“

Co jste nevěděli o práci v KFC

Tenhle job si žádá aktivní lidi. Tady nezakrníte. Pořád se rozvíjíte, učíte se nové věci, poznáváte jednotlivé pozice. Není to nic pro typy „hlavně po mně nic nechtějte!“

Šanci uplatnit se mají třeba mladí, co vyšli základku, pro ně je to vhodná brigáda. V restauraci KFC Průhonice ale také potkáte hodně maminek, které potřebují pracovat, zatímco jejich potomci tráví čas ve školkách a školách: „Máme tu zaměstnance, kteří tu jsou čtyři roky, osm let,“ podotýká Kateřina Patáková. „Tým vystupuje jako rodina, všichni si tu pomáhají, celkově je tu dobrá atmosféra.“ Rodinu v této konkrétní restauraci tvoří lidé z okolí Říčan, z blízkých vesnic, pár lidí je z Prahy: „Dojíždějí k nám, ať už městskou hromadnou dopravou, nebo autem. Tady neplatí „lítačka“, musejí si tedy připlácet, tak jim poskytujeme příspěvek na dopravu.“

Nejen práce, ale i zábava! Zaměstnanci si mezi sebou volí Talenty, mohou přispívat do firemních novin Twister News. V rámci akce Colonel´s Kitchen se zase snaží ohromit přihlížející porotu novou kuřecí dobrotou. Soutěž je vícekolová – nejprve soupeří týmy restaurací v rámci České republiky, velké finále je pak mezinárodní. Vítězný pokrm se posléze zabydlí v nabídce.