Magické jaro: Když příroda kvete

Velikonoce jsou pohyblivým svátkem a v letošním roce připadla velikonoční neděle na 21. dubna. Datum se stanovuje tak, že velikonoční neděle nastává vždy první úplněk po jarní rovnodennosti. Již tradičně je státním svátkem i Velký pátek, proto před sebou máme příjemný prodloužený víkend ve znamení barvení vajíček, pečení beránků a koledování s pomlázkami. Velikonoce jsou nejen křesťanskými svátky, které připomínají Ježíšovo ukřižování a zmrtvýchvstání, ale zároveň oslavují příchod jara a jsou spojovány s probouzením přírody a života po dlouhém zimním spánku. Proto patří mezi velikonoční symboly vajíčka jako znamení plodnosti nebo také zajíčci, kuřátka, beránci či větvičky jívy zvané kočičky.

Na zahradě to již žije

Ano, jaro se opravdu začíná probouzet do krásy a také naše zahrádka, podobná ošklivému káčátku, z něhož se stává nádherná labuť, začíná obrůstat zelení a květy. První jarní květiny, jako jsou sněženky, krokusy, bledule či petrklíče, již brzy doplní cibuloviny v podobě tulipánů, hyacintů či narcisů, jež poutají pozornost svými rozmanitými barvami. Probouzejí se však i ovocné stromy a ke slovu se hlásí rovněž zeleninové záhonky. Čím je ovšem pohled do zahra­dy půvabnější, tím větší péči od nás také vyžaduje. Na co všechno bychom tedy neměli během dubna zapomínat?

Později kvetoucí okrasné dřeviny a růže zastřihneme, vysadíme živé ploty, řízkujeme tisy, jalovce či túje. Pokud jste dosud neshrabali listí, je nejvyšší čas to napravit, ať už hráběmi nebo zahradním vysavačem. Trávníku také dopřejte vertikutaci, tedy provzdušnění, buď prostřednictvím vertikutátoru anebo prořezávacími hráběmi. Nezapomeňte ani na hnojení. Přibližně v polovině dubna je vhodná doba k výsevu nového trávníku nebo dosetí ploch poškozených po zimě. Nadešel rovněž čas na vytáhnutí sekačky. Zjistěte, zda po zimě vše funguje, a případně jí nechte nabrousit nože. U motorové sekačky zkontrolujte zapalovací svíčku, vzduchový filtr a vyměňte olej.  

Sázíme nejen květiny

Jestliže bydlíte v bytě a chcete svůj balkon či terasu proměnit v květinové království, je právě nyní vhodný čas na sázení letniček do truhlíků či květináčů. Balkonové rostliny, které přezimovaly, začněte otužovat.

Ovocné stromy přihnojte, případně prořezejte a ošetřete postřiky proti škůdcům, a pokud si chcete letos dopřát čerstvou zeleninu z vlastní zahrádky, můžete se pustit do sázení mrkve, celeru, petržele, salátů, kedluben, červené řepy, česneku či ředkviček. Zakládat lze i bylinkovou zahrádku... Po vysazení semínka pečlivě zalévejte, můžete je i přihnojit. Nezapomínejte se také zbavovat plevele dříve, než vykvete. Pokud ráno ještě stále hrozí přízemními mrazíky, přikryjte záhonky netkanou textilií, abyste půdu prohřáli. A pozor, v druhé půlce dubna začíná chřestová sezona!

Na čem si na jaře pochutnáte?

Chřest původem pochází z Orientu, ale svou oblibu si získal i u nás a právě od druhé poloviny dubna se často stává hlavním lákadlem v restauracích, v nichž si zakládají na používání sezonních surovin. Chřest má řadu léčivých účinků, obsahuje široké spektrum vitaminů a minerálních látek, a dokonce je vyhlášený i svými afrodiziakálními účinky.

A na čem si ještě můžete na jaře pochutnat? Rozhodně využijte i další čerstvou jarní zeleninu, především k přípravě lahodných salátů, ale také jako přílohu. V kuchyni nezapomeňte ani na svěží bylinky, díky nimž dochutíte nejrůznější jídla od masa až po polévky. K obvyklým jarním pokrmům patří rovněž pomazánky. Pokud jste ještě nestihli spotřebovat všechna vej­ce z Velikonoc, vsaďte na klasickou vajíčkovou pomazánku. Připravit lze také vajíčkové lodičky, které jsou velmi oblíbené u dětí. Jak je vytvořit?

Uvařte vajíčka natvrdo a rozkrojte je podélně napůl. Vyjměte žloutky a ty vložte do mističky, kde je rozmícháte s troškou kečupu, majonézou a jarní cibul­kou či nasekanou pažitkou. Hmotou pak naplníte otvor po žloutku ve vajíčkách. Doprostřed můžete zapíchnout ozdobné párátko s vlaječkou. K tomu čerstvé pečivo a chutná večeře je na světě!

Konec dubna patří čarodějnicím!

Dnes už se pomalu obnovuje také starodávný rituál vynášení Morany, který se konal obvykle na Smrtnou neděli (dva týdny před Velikonoční nedělí) a při němž se slaměná figu­rína v ženských šatech představující zimu a smrt vhazovala do vody. Obdobné pálení čarodějnic se v naší zemi uchytilo a stalo se jednou z oblíbených tradic. Připadá vždy na podvečer 30. dubna, tedy takzvanou Filipojakubskou noc. Oblibu si zvyk získal ve Skandinávii a německy mluvících zemích, odkud se dostal i na naše území. Původně měl oheň, jehož plameny spolykají figurínu znázorňující čarodějnici, ochraňující funkci a byl mu přisuzován magický význam. Dnes už jde především o společenskou událost při níž se setkávají nejenom dospělí, ale také děti.