Zákaznická linka
+420 777 690 800
Po–pá: 9–18 h
Aktuální časopis
Přihlásit

Hurá na prázdniny: Poprvé na letním táboře

Možná máte pochybnosti, zdali je vaše dítě pro odjezd na tábor dostatečně vyspělé a jestli delší odloučení od rodičů zvládne. Možná má stejné pochybnosti i samo dítě. Pojďme se pokusit těchto pochybností zbavit.

Na tábor ano, či ne?

Psychologové odpovídají na tuto otázku ANO. Děti by neměly být ochuzeny o zkušenost s pobytem mimo domov a bez rodičů. Být několik dní v novém prostředí s jinými autoritami pomáhá dítěti k rozvoji. Učí se samostatnosti, učí se orien­tovat ve společnosti jiných lidí a získává mnoho nových zkušeností důležitých pro další život. A dalším bonusem jsou noví přátelé a spousta zážitků, na které se leckdy později moc hezky vzpo­míná. Dobře vybraný tábor pomůže najít třeba i nové směry v trávení volného času a také může dítěti zvednout sebedůvěru, protože se naučí zvládat spoustu situací bez rodičů, přizpůsobit se novému prostředí a navázat vzta­hy s novými lidmi.

Patří-li ale vaše dítě k těm, kteří o žádný tábor nestojí a odmítají někam jet, nemusíte se bát, že z něj vyroste asociál. Rozhodně dítě na letní tábor nenuťte a už vůbec ho na něj neposílejte za trest. Pokud tábor tvrdošíjně odmítá, respektuj­te to a zkuste štěstí za rok. Jinak riskujete, že mu pořídíte trauma na celý život.

V kolika letech na tábor?

Tábory se  většinou pořádají pro děti školního věku, tedy od šesti nebo sedmi let. Tato hranice je ovšem velice individuální. Některé šestileté dítě je samostatné, poměrně rychle se spřátelí s ostatními a dobře spolupracuje. To ale může i některému staršímu dítěti dělat problémy. Když dítě jede na první tábor příliš malé, hrozí riziko, že si tábor ještě dostatečně neužije a bude ho mít spojený s nepříjemnými pocity z odloučení. Pokud s první táborovou zkušeností otálíme do pozdějšího věku (po 10. roce), může se stát, že dítě již vůbec nebude chtít nabýt nové zkušenosti. Doporučuje se využít přirozených sklonů dětí ve věku od 6 do 10 let, kdy přirozeně touží po kontaktech a snadno vstupují do společenských vazeb mezi vrstevníky. Více než na věku ale záleží na schopnostech dítěte. Pokud je zvyklé, že za něj doma všechno dělají rodiče, dá se předpokládat, že v cizím prostředí bude bezradné a odkázané na pomoc někoho druhého. Kromě nepříjemných pocitů bezradnosti se může stát terčem posměšků a z tábora si odveze negativní zážitky. Aby pobyt na táboře dítěti nepřivodil spíše stres, je potřeba, aby bylo dostatečně samostatné – tedy aby zvládlo samostatně hygienu, chození na WC, oblékání, jídlo, ve svých věcech by mělo být schopno najít, co potřebuje.

Společenský význam

Máme-li doma úzkostné nebo nesamostatné dítě, začněte ho navykat na odloučení alespoň půl roku před odjezdem. Začněte s víkendem u babičky, přespáním u kamaráda, výletem se známými.

Skvělým tréninkem je školka či škola v přírodě. Pokud má dítě za sebou takovou zkušenost, tábor zvládne. Vhodné je také napoprvé zvolit formu tzv. příměstského tábora, kdy dítě dochází každé ráno do zařízení, které svým způsobem tábor simuluje, a večer se vrací spát domů. Takové „tábory“ mají program s různou náplní, včetně výletů, her a odpočinku, a pomohou dítěti zvyknout si na táborový režim a dají mu zkušenost při seznamování s cizími dětmi a dospělými. S takovou zkušeností se mu pak bude snáze odjíždět na „opravdový“ tábor.

Odjezd a slzy

Připravte se na situaci, kdy dítě budete na tábor odvážet. I přesto, že se dítě na tábor těší a chce na něj jet, neobejde se možná tato situace bez slz. Nenechte se slzami rozhodit, jsou v naprostém pořádku. Není třeba se tvářit, že okamžik loučení není smutný. Ubezpečte dítě, že se za slzy nemusí stydět, povzbuďte ho a potěšte nějakou drobnou sladkostí na cestu a rozlučte se s tím, že mu budete psát. Pomoci může také oblíbený plyšák nebo nějaká vaše drobnost, kterou mu na pobyt na táboře svěříte. Pokud pláč přejde do hysterické scény, je lepší loučení neprotahovat, rychle se rozloučit a zmizet dítěti z očí. Často bývá taková úzkost u dětí jen odrazem nejistoty dospělých. Máme strach a pochybnosti, zda dítě všechno zvládne, zda se bude umět o sebe postarat, zda mu někdo nebude ubližovat a v myslích spřádáme katastrofické scénáře. Pro dítě i pro sebe uděláte nejlépe, když se od těchto myšlenek oprostíte a pomůžete dítěti na chvíli se odloučit.

Důvěřujte dítěti, že tuto situaci ustojí. Mnohé zkušenosti vedoucích potvrzují, že za první zatáčkou, ve které děti ztratí rodiče z dohledu, pláč ustane a po ­chvíli dítě ani neví, že nějaká slza ukápla. Přesto je v tomto případě dobré později si telefonicky ověřit, jak dítě odjezd a první chvíle na táboře zvládlo.

Sežeňte dítěti parťáka

Jestliže vaše dítě vyráží na letní tábor poprvé, může mít strach z neznámého kolektivu. Můžete mu to usnadnit tím, že ho na tábor pošlete se starším sourozencem nebo se domluvíte s rodiči některého kamaráda či spolužáka, aby jeli na tábor spolu. Známá tvář mu pomůže překlenout první dny a dodá mu pocit většího bezpečí. I vy budete o trochu klidnější, že dítě má na táboře v kamarádovi oporu. Na táboře si většinou najde další nové kamarády a na tom původním už tolik nelpí, ale pro první chvíle alespoň mělo jistotu, že v tom není samo.

Mami, přijeď si pro mě

Stesk po rodičích a po domově je v určitém věku přirozený. Dá se ale minimalizovat. Už před odjezdem dětem vysvětlete, že stesk je normální, ale odloučení není dlouhé a s koncem tábora skončí. Dětem pravidelně pište, první dopis můžete poslat ještě před odjezdem dítěte. Až dítě dorazí na tábor, už tam na něj bude čekat dopis od vás. Pište dopisy obden, zainteresujte také další příbuzné, aby vašemu dítěti poslali alespoň pohled nebo obrázek v dopisní obálce. V dopi­sech se nezmiňujte, že se vám stýská (to by v dítěti mohlo vyvolat lítost a jeho stesk prohloubit), spíše mu napište, že se těšíte na jeho návrat, až vám bude vyprávět, co všechno na táboře zažilo, napište mu, co je nového doma.

Přijde-li vám od dítěte dopis, ve kterém píše, že se mu na táboře nelíbí, že trpí a vyžaduje, abyste si pro něj přijeli, nepropadejte panice. Nejčastěji jde jen o první reakci na nové prostředí nebo nezdar v nějaké táborové aktivitě. Máte-li pochybnosti, zavolejte vedoucímu a ověřte situaci, případně požádejte, aby si dítěte více všímal a informoval vás, kdyby bylo něco v nepořádku. Pokud vám potvrdí, že dítě je i po několika dnech apatické, bez zájmu a plačtivé, vezměte jej z tábora domů. Neberte to jako selhání dítěte – naopak na něj buďte co nejvlídnější a snažte se ho pochopit. Výčitky nejsou v žádném případě na místě. Ve valné většině případů se ale od vedoucího dozvíte, že je dítě v pohodě a stýskavé nálady má možná jen večer. Pak ale usne, ráno je úplně v pořádku a má za sebou cennou vývojovou lekci. Po pár dnech si skoro každé dítě zvykne a nechá se strhnout táborovým životem. Mějte na paměti, že dítě většinou odloučení snáší lépe než rodiče. Nejhorší, co byste dítěti mohli udělat, by bylo odvést ho z tábora po prvních projevech stesku. Dítě by si tak vytvořilo velmi nebezpečný reflex a samostatnosti by se učilo jen velmi těžko.

Připravte děti na nové zážitky

Delší dobu před odjezdem na tábor se s dítětem o táborech bavte. Vzbuďte v něm zájem a vyprávějte mu svoje vzpo­mínky a zkušenosti z tábora, řekněte mu, jak to tam chodí a co tam může zažít. Připomeňte mu, co všechno už umí a zvládá samo, získá tak pocit jistoty, že je připraveno a do neznámého prostředí dobře vybaveno. Nemalujte nic na růžovo, realita pak nemusí odpovídat dětským představám a bude zaděláno na trauma. Budete-li si o táboře hodně povídat, mohou včas vyjít najevo dětské obavy z neznámých situací (např. Co když se počůrám? Co když nebudu umět zapnout kufr? Co když něco nenajdu?). V takovém případě můžete společně s dítětem hledat řešení a také před odjezdem požádat vedoucího, aby mu byl v takových ­chvílích nápomocný. Před vedoucím nezatajujte o svém dítěti nic, co by mohlo pobyt na táboře komplikovat (strach ze tmy, noční pomočování, fakt, že si dítě neumí zavázat tkaničky apod.). Všechno se dá řešit, jen o tom musí vedoucí vědět. Vyplatí se dětem usnadnit běžné činnosti, jako například hledání čistých ponožek. Nechte je, aby vám pomáhaly s balením, budou tak vědět, kde co mají. Dobré je také (zejména u malých dětí) označit všechny jejich věci jednodu­chou značkou, aby si své věci poznaly. Malým dětem připravte pohledy či obálky nadepsané vaší adresou, aby vám mohly napsat zprávu. Ještě před odjezdem na tábor si dohodněte způsob a frekvenci komunikace a také si s dítětem domluvte, kdo a jak si ho vyzvedne po ukončení tábora.

Mobilní telefon a návštěvy

Je samozřejmě čistě na vás, zda svému dítěti dáte na tábor mobilní telefon. Pokud tak učiníte, připravte se ale na možnost, že ho bude využívat víc, než je zdrávo, bude vám volat při sebemenším neúspěchu či zastesknutí apod. Je také velice pravděpodobné, že na táboře nebude dostatečné pokrytí signálem, nebude možnost telefon nabít a hrozí také riziko, že dítě mobilní telefon ztratí nebo mu bude zcizen. Vzhledem k výše zmíněným zkušenostem se mobilní telefon na tábor nedoporučuje a je spíše vhodnější vysvětlit dítěti, že na tábor jede mimo jiné proto, aby si od výdobytků civilizace odpočinulo. Osvědčilo se domluvit se s vedoucím, že dítěti kontakt s rodiči přes telefon v nutných případech zprostředkuje. Dalším problémem jsou návštěvy rodičů na táboře. Rodiče sice mají právo dítě navštívit, ale z pedagogických důvodů se to nedoporučuje. Zvažujete-li návštěvu tábora, berte v potaz psychiku dětí. A nejen toho vašeho. Jakákoliv návštěva vyvolává u dětí (a zejména u těch nejmenších) emoce. U dítěte takové shledání většinou probudí stesk, rozpláče se a chce domů. A většinou to spustí lavinu stejných emocí a projevů i u ostatních dětí. Některé tábory vyhlašují návštěvní dny – zvažte, zda-li na takový tábor své dítě pošlete. Zkuste si představit, co to s dětmi dělá, když za některými rodiče přijedou a za některými ne.

Šikana na táboře?

Rodiče by měli své děti podporovat v jakékoliv aktivitě, která jim jde, vychovávat z nich zdravé, sebevědomé osobnosti, které jsou však také tole­rantní k nedostatkům ostatních. Dítě by se mělo naučit účinně bránit, znát svou cenu. Je třeba o šikaně s dítětem mluvit a nebát se ho podpořit v tom, aby v případě šikany vyhledalo na táboře pomoc dospělého.

Doporučujeme
AVANTI koberce
Park Holiday Congress & Wellness Hotel****
Koupelny Elements
Akční nabídky
Magazine
Mapa obchodní a zábavní zóny
Vyhledejte svůj oblíbený obchod nebo naplánujte trasu v mapě.
Nakupování
Nechte se informovat
Pro vyhodnocování návštěvnosti, optimalizaci webových stánek a personalizaci využíváme cookies.
Používáním našich webových stránek souhlasíte s Principy ochrany soukromí.
Rozumím
Můj účet
OdhlášeníObjednávkyOsobní nastavení
Vše o nákupu
skladem
Po kliknutí na tlačítko “Koupit” budete přesměrováni na e-shop prodejce. Vložte tento, případně i další produkty, do košíku a nakupte.
Sdílet detail
Chcete, aby se zde zobrazovala vaše firma?
Máte-li zájem o zobrazování vaší společnosti na našem webu, vyplňte prosím tento formulář.