Park Holiday v Benicích má za sebou třetí narozeniny. Za tuto dobu komplex získal ocenění Stavba roku 2008 a šesté místo v žebříčku nejlepších Wellness hotelů v Evropě. “Práce na projektu, při výstavbě i vlastním provozu Parku Holiday nás neustále obohacuje, hodně věcí jsme se naučili a vyzkoušeli. Nelitujeme svého rozhodnutí jít podnikat,” říkají majitelé komplexu Irena a Tomáš Linhartovi.

Kdy naposledy jste využili některé z vašich služeb?
Irena Linhartová: Chodíme pravidelně každé pondělí hrát ­tenis. Já využívám služeb relaxačního salónu VitalBody, chodím i na skupinová cvičení. Manžel hraje v týdnu s přáteli tenis.

Měli jste na to čas od začátku?
Irena Linhartová: Na sport si uděláme čas vždycky.

To byl také váš důvod pro vybudování wellnes hotelu? Spojit příjemné s užitečným?
Irena Linhartová: Ano, ke sportu máme oba velmi blízký ­vztah. Chtěli jsme si ale také zkusit, jestli umíme něco takového vůbec vybudovat a celé to vést.
Tomáš Linhart: Oba jsme pracovali skoro dvacet let ve farmaceutickém průmyslu. Byli jsme už docela unaveni z jednoho zaměstnání. Když se nám naskytla tato příležitost, šli jsme do ní. Chtěli jsme naprosto změnit náš život. I když jsme si uvědomovali, že to bude dobrodružství.

Váš prvotní záměr byl ale menší. Chtěli jste postavit tenisové kurty a malou hospůdku. Nakonec se původní plán hodně rozrostl. Proč?
Tomáš Linhart: Když člověk začne přemýšlet o podnikání, žene ho to k vysokým metám. Chce dokázat něco, co se třeba ještě nikomu nepovedlo. Byla to pro nás velká výzva. Chtěli jsme vytvořit areál pro volný čas, který bude něčím unikátní, výjimečný a bude mít osobitý charakter.
Přeci jen ale přejít od tenisových kurtů k areálu, který nabízí velké sportovní a relaxační využití a zároveň hotel, je rozdíl?
Tomáš Linhart: Poprvé jsme o tenisových kurtech a hospůdce začali uvažovat někdy na podzim roku 2003. Pak jsme si řekli, že když budeme mít tenis, chtělo by to squash a badminton, fitness centrum a bazén. Plán se rozrůstal, až jsme si museli říct dost, už je to o něčem jiném. Celý koncept jsme přehodnotili a rozhodli se pro vážný podnikatelský záměr, který bude mít stejný obsah, ale bude ve větším měřítku.

Nebylo rozhodnutí udělat wellness hotel trochu riskantní? U nás tato forma není běžná a Češi jsou zvyklí spíš zajít do aqvaparku nebo zahrát si squash, než využívat takových služeb jako v zahraničí...
Tomáš Linhart: Aquaparky a podobná zařízení jsou o masové zábavě. Wellness jako nový přístup k životu, jehož cílem je uspokojení, tělesná i duševní pohoda, psychická rovnováha a celková vyrovnanost, vyžaduje klidné a diskrétní prostředí, které u nás vyznavači zdravého životního stylu najdou. Wellness je trend, který nachází stále více příznivců i u nás. Můžeme potvrdit, že zájem u tuzemských zákazníků o wellness pobyty v našem hotelu se neustále zvyšuje.

Zároveň jste zvolili formu klubového členství, což není také příliš obvyklé. Proč jste se k tomu rozhodli?
Tomáš Linhart: Forma klubového členství nejlépe odpovídá celkové úrovni a vybavení Parku Holiday, i když je v Čechách stále v plenkách. Zatím se s ním setkáváme třeba u golfu či ve ­fitness centrech. Tato centra ale už nejsou schopna plně uspokojit potřeby lidí na aktivní odpočinek.

Proč?
Tomáš Linhart: Protože člověk dnes vyžaduje daleko atraktivnější a pestřejší nabídku možností pohybu a zároveň relaxace a odpočinku, a to navíc na jednom místě. A právě to jsme chtěli. Nabídnout lidem místo, kde si budou moci zahrát tenis, odpočinout si a regenerovat při masáži, plaváním v bazénu nebo pobytem v sauně, udělat si schůzku s obchodním partnerem, nebo si vyrazit s rodinou na společný oběd nebo večeři do restaurantu Tetu Brissy. Prostě svůj volný čas prožít intenzivně a efektivně, ne si jen zajít zacvičit a zase utíkat pryč.

Znamená to tedy, že kdo se nestane členem klubu, do Parku Holiday se nedostane?
Irena Linhartová: Ne, jsme otevření všem. Není to tak, že by náš komplex sloužil jen pro pár vyvolených.
Tomáš Linhart: Jsme areál pro všechny lidi, kteří žijí aktivním životem, chodí jíst do restaurací, chtějí sportovat, kteří vědí, že pokud tvrdě pracují, musí odpočívat, cítí odpovědnost za vlastní zdraví a jsou ochotni do svého zdraví a smysluplného využití volného času také něco investovat. To jsou naši zákazníci. K tomu mohou využívat jednorázové vstupy, měsíční, víkendové či testovací členství, na které se neuzavírá smlouva ani se neplatí vstupní poplatek. Gym pass ­pro různý počet vstupů na lekce skupinových cvičení, jako je zumba, pilates nebo třeba aqua-aerobic. Forem využití je hodně, ale na konci je vždy klubové členství jako nejvýhodnější způsob, jak služeb Parku pravidelně využívat. Klubové členství samozřejmě přináší mnoho výhod a slev, které běžnému zákazníkovi zůstanou ukryty. Naši poradci pro klubové členství rádi poradí a doporučí každému zájemci optimální kombinaci služeb podle jeho potřeb a očekávání. Není to ale o tom, že se člověk musí stát členem, jinak k nám nemůže. Rádi uvítáme kohokoliv.

Chodí k vám i místní a lidé z okolí?
Tomáš Linhart: Převaha našich stálých zákazníků je přirozeně z okolního regionu. Chodí k nám asi stovka místních lidí, což je úžasné, protože je to více jak dvacet procent obyvatel Benic. Třetina z nich je klubovými členy, třetina z nich využívá služeb Parku jednorázově a třetina jsou ti, kteří pravidelně navštěvují místní Tetu Brissy.

Jak beničtí uvítali sportovní a relaxační centrum?
Tomáš Linhart: Je to tak půl na půl. Co je ale pro nás nepo­chopitelné, je vyloženě nepřátelský postoj, který místní zastupitelstvo od počátku vůči Parku Holiday zaujalo. A to i přes to, že areál je prokazatelně největší vybaveností pro místní obyvatele. Namísto kooperace a synergie je tu antagonismus. Je to škoda, protože máme zdejším lidem co nabídnout, a navíc Benice se díky areálu dostávají do povědomí lidí z Prahy i jiných míst republiky, ale i ze zahraničí, protože zde pořádáme každoročně několik mezinárodních kongresů a za wellness pobyty k nám přijíždí mnoho zahraničních turistů.

Proč jste se rozhodli právě pro Benice?
Irena Linhartová: Postavili jsme si zde domek. Když jsme hledali místo pro náš projekt, našli jsme ho shodou okolností právě tady v Benicích.

O jiném místě jste neuvažovali?
Irena Linhartová: Chtěli jsme buď Prahu nebo její okolí. Což se nám v Benicích splnilo.

Víte, co tady stálo v minulosti?
Tomáš Linhart: Ve středověku zde byla tvrz. Za minulého režimu pak JZD. Bylo to vše ale zanedbané, z budov zbyla už jen torza a lidé sem vozili všechno možné, takže to bylo takové rumiště.

Pustit se do podnikání znamená velký krok. Máte pocit, že vás nová práce nějak změnila?
Irena Linhartová: Vůbec ne, ale hodně nás obohatila. Už při samotné stavbě jsme získali obrovské zkušenosti a přehled, hodně jsme se dozvěděli a naučili.
Tomáš Linhart: Získali jsme i nové přátele. Pro stavbu jsme si vybrali dobré projektanty i stavební firmu. Nezažili jsme žádné třenice, všichni jsme byli naladěni na společnou strunu a nadšeni pro společnou věc. Což se zřejmě odrazilo na duchu a atmosféře v celém komplexu. Spousta lidí nám říká, že na ně dýchne pohoda, když přijdou. A to je pro nás moc důležité.

Museli jste při realizaci ustupovat ze svých plánů?
Irena Linhartová: Více méně ne. Kdybychom ale začínali ­znovu, už bychom se vyvarovali určitých nedostatků, které se ale projevují až nyní, při samotném provozu. Něco bychom udělali jinak, ale v zásadě by to zůstalo stejné.

Co máte na celém areálu nejraději vy osobně?
Irena Linhartová: Jsme pyšní na naši galerii a vernisáže. To nás moc baví. Opět nás to obohacuje, poznáváme nové lidi a je to koníček. Není to práce, ale zábava.
Tomáš Linhart: Nebo restaurace. Tu jsme otevřeli jako Hliněnku a nevěnovali jsme jí výraznou péči. Až po roce provozu jsme začali vnímat, že to není ono. Dostali jsme se k ní tedy zpátky a přemýšleli jsme, jak ji vylepšit. Ústředním motivem se stala vzducholoď. Tu udělal grafik a malíř Tomáš Bím, kterému byl předlohou francouzský vzduchoplavec Pierre Tetu Brissy. Podle něho se také restaurace jmenuje. Požádali jsme všechny umělce, kteří u nás vystavovateli, aby nám namalovali originální obraz pro restauraci s tématem vzduchoplavectví.

Jací jste jako šéfové?
Irena Linhartová: Puntičkáři a detailisti. Máme rádi, když vše má pevný řád. Máme oči všude, mnohdy můžeme být nepříjemní tím, že vyžadujeme pořádek a kontrolujeme vše. Troufám si ale tvrdit, že vystupujeme k zaměstnancům velmi přátelsky.

Získali jste ocenění Stavba roku 2008 a nyní i šesté místo v žebříčku nejlepších wellness hotelů v Evropě. Které ocenění je z vašeho pohledu důležitější?
Irena Linhartová: Obojí pro nás bylo velkým překvapením a obojího si vážíme. Ale asi to šesté místo je pro nás důležitější.

Proč?
Tomáš Linhart: Protože wellness hotely hodnotí samotní zákaz­níci. To je pro nás nejcennější.

Máte vůbec čas odpočívat?
Irena Linhartová: Určitě. Každý rok si dopřejeme prodloužený víkend na horách a v létě cestujeme čtrnáct dní po Evropě. Musím ale říct, že to většinou nevydržíme dlouho a vracíme se domů dřív.
Tomáš Linhart: Nechceme ze sebe dělat podnikatele, kteří ráno vstanou, jdou spát o půlnoci a pořád pracují. Jsme jen hospodáři, kteří se snaží efektivně řídit, rozvíjet a spravovat svůj majetek a obklopují se šikovnými a schopnými lidmi, bez kterých by sami ničeho nedosáhli. Vše přijímáme s pokorou a bereme to rozumně. (pk)

Více informací na www.parkholiday.cz.